A hup do současnosti

Tak, ať se konečně nějak chytnu, ponechám tři roky staré vzpomínky na chvíli stranou a přesunu se do konce listopadu, kdy mě potěšilo pár posledních podzimních květů.

Starček  a bílá chryzantéma, vedle již odkvetlého bílého rozchodníku

Krásná kombinace barev, chryzantémka, kari koření a sedoulek, krásně kontrastují s listy již odkvetlé weigelie

Olověnec se na podzim barví do této nádherné barvy, čímž mi dělá
velkou radost. Osadila jsem jím prostor mezi keři jedlého živého plotu.

Je pravda, že teď je z celého jedlého živého plotu opravdu vidět jen ten olověnec, ale na to, že je letošní 😉. Z pohledu ze předu jsou v něm žlutý a červený dřínek, kustovnice, arónie, indiánské borůvky muchovníky) a rakytníky. Když jsem záhon dělala, tak jsem o líném zahradničení neměla potuchy, takže jsem poctivě vyryla drny, vše přeryla, přidala kompost a teď na zimu zamulčovala čerstvě sekanou trávou a slámou.

A tyhle "sluníčka" měsíčky mě nikdy neomrzí. Škoda jen, že foťák ty nádherné barvy trochu deformuje.

No a poslední obrázky z listopadu 2017 ukazují připravené jámy, na devět objednaných jabloní ze zahradnictví Spomyšl. Bohužel ani přesto, že jsem stromky objednala již v 8/2017 a poté třikrát urgovala, zaslány nebyly, ani přes opakovaný příslib, že "už" příští týden odcházejí. No nic, z jara vyrazíme ke Zlínu, kde se prodávají i staré odrůdy a na jiný, než osobní odběr už nedám.

Původně zamýšlený anglický záhon, tak vysněný a bohužel velice těžko uskutečnitelný. Není tak lehké osázet záhon vyváženě, tak, aby kvetl a zdobil po celý rok, nemluvě o finanční nákladnosti. Tak jsem po třech letech trápení zvedla ruce nad hlavu, našla všem stávajícím rostlinkám náhradní místa k růstu. Protože sem celodenně svítí slunce (jižní strana), rozhodla jsem se pro ovocné stromky. Vím, že to není zrovna přírodní, ale jabloně, byť staré odrůdy chci zakoupit na podnožích MM106, což je slabě rostoucí, ale hlouběji kořenící podnož, vhodná na zapěstování volněji rostoucího vřetene. Pro toto tvarování jsem se rozhodla z důvodu prostoru a také toho, že pozemek je u plotu se sousedy a nemíním je obtěžovat větvemi z klasicky rostoucí koruny. 

Jednotlivé díry jsem vykopala do 60 cm hloubky, cca 50 cm na šířku. Naplnila jsem je štěpkou z listnatého dřeva, drtí z dřevěného uhlí, zetlelou trávou s listím a granulovaným kravským hnojem. Bohužel na dodání slíbeného čerstvého hnojiva nedošlo. 

Vzhledem k tomu, že nakonec nedošlo ani k dodání jablůněk, má ta směs v dírách dost času prozrát. Vše pak při sázení doplním vlastním kompostem a zamulčuji. Doufám, že tak spolu s dalším pravidelným mulčováním posečenou travou a slámou, spolu se štěpkou z listnatých stromů, zajistím dostatečné zásobování živinami. Ale na to si ještě počkám.

O půdní magii zase příště. Povím vám, kam na ty rozumy chodím a příští rok chystám i testík, na který jsem si už na podzim chystala záhonky s různými druhy možností zkvalitnění půdy.